Neziskové organizace

Politická neziskovka je označení neziskové organizace, která formálně vystupuje v obecně prospěšném zájmu, ve skutečnosti však prosazují určité ideologické postoje blízké konkrétním politickým stranám nebo hnutím. Pojem politické neziskovky není, stejně jako v případě neziskových organizací obecně, nikde přesně definován.

Spolek nebo také zapsaný spolek nahradil dříve hojně využívané „občanské sdružení“. Spolek má nejméně tři členy (fyzické nebo právnické osoby), kteří neručí za jeho dluhy. Je právnickou osobou, která má název, IČO, a sídlo. Pro založení spolku se nevyžaduje žádný základní kapitál ani minimální vklad. Založení rovněž není nutné provádět formou notářského zápisu. Založení spolku je ze všech neziskových organizací nejjednodušší a nejméně nákladné.

Spolek je nejčastější forma sdružování občanů za účelem neziskových aktivit – kultura, sport apod. Spolek je neziskovou organizací, proto nemusí mít živnostenské oprávnění. Podnikání ostatně ani nesmí být hlavní činností spolku. Jako vedlejší činnost však podnikat může. Případný zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku.

Činnost spolku se řídí stanovami, které se schvalují při jeho založení a následně mohou být měněny členskou schůzí. Členská schůze je zpravidla nejvyšším orgánem spolku.

Spolek musí mít jako jiné právnické osoby statutární orgán. Tím je buď individuální statutární orgán (nejčastěji předseda spolku) nebo kolektivní statutární orgán (typicky předsednictvo).

Kromě statutárního orgánu může mít spolek rovněž rozhodčí komisi a kontrolní komisi. Kontrolní komise dohlíží, jsou-li záležitosti spolku řádně vedeny a vykonává-li spolek činnost v souladu se stanovami a právními předpisy, nesvěří-li jí stanovy další působnost. Je-li zřízena rozhodčí komise, rozhoduje sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy v rozsahu určeném stanovami; neurčí-li stanovy působnost rozhodčí komise, rozhoduje spory mezi členem a spolkem o placení členských příspěvků a přezkoumává rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku. Rozhodčí a kontrolní komise nemusí být ve spolku zřízeny.

Stanovy mohou založit pobočný spolek jako organizační jednotku spolku nebo určit, jakým způsobem se pobočný spolek zakládá a který orgán rozhoduje o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku.

Neboli také zapsaný ústav, je následovníkem dříve často využívané o.p.s. – obecně prospěšné společnosti. Ústav musí mít zakladatelskou listinu, která nemusí mít formu notářského zápisu, ředitele jakožto statutární orgán a potom také správní radu, která musí mít nejméně tři členy. Pro založení jsou tedy potřeba nejméně čtyři osoby, protože ředitel jakožto statutární orgán nemůže být současně členem správní rady. Ústav může mít zřízenou i dozorčí radu, která ale není povinná.

Ústav je právnická osoba založená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav se zakládá s peněžitým vkladem (nejméně 1,- Kč) nebo bez peněžitého vkladu.

Ústav má primárně neziskový charakter, jako vedlejší doplňkovou činnost může podnikat na základě živnostenského oprávnění.

Právnická osoba, takzvaná fundace, vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Její činnost se váže na účel, k němuž byla zřízena.

Nadace se zakládá nadační listinou, kterou může být zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti. Zakládací listinu nadace pořizuje jedna osoba nebo více osob.

Nadační listina vyžaduje formu notářského zápisu.

Zakládací listina nadace musí obsahovat, kromě jiného, vymezení účelu, pro který se nadace zakládá, údaj o výši vkladu každého zakladatele, údaj o výši nadačního kapitálu, počet členů správní rady, počet členů dozorčí rady a případně, není-li dozorčí rada zřizována, jméno a bydliště prvního revizora. Dále pak podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, nebo okruh činností, jež nadace může vzhledem k svému účelu vykonávat, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace.

Majetek nadace tvoří nadační jistina a ostatní majetek. Nadační jistinu tvoří soubor předmětů vkladů do nadace, popřípadě i nadačních darů. Nadační jistina musí mít celkovou hodnotu odpovídající alespoň výši 500 000 Kč. Před vznikem nadace se vkladová povinnost splní alespoň tak, aby souhrnná výše vkladů odpovídala alespoň částce 500 000 Kč.

Statutárním orgánem nadace je správní rada. Správní radu musí tvořit nejméně tři členové. Neurčí-li nadační listina něco jiného, volí a odvolává své členy správní rada sama. Neurčí-li nadační listina jiné funkční období člena správní rady, je pětileté. Nevyloučí-li to nadační listina, lze člena správní rady volit i opakovaně.

Kontrolním a revizním orgánem nadace je dozorčí rada. Dozorčí rada musí být zřízena, dosahuje-li nadační kapitál výše alespoň desetkrát vyšší než je minimální vklad 500.000,- Kč. Není-li zřízena dozorčí rada, vykonává její působnost revizor.

Nadační fond je svojí podstatou zjednodušenou variantou nadace. Nadace se zapisuje do veřejného (obchodního) rejstříku, nicméně pro založení není nutný tak jako v případě nadace notářský zápis. Nadační fond nevytváří nadační jistinu ani nadační kapitál. Pro založení tak není nutné jako v případě nadace skládat částku nejméně 500.000,- Kč.

Sociálním družstvem je družstvo podle zákona o obchodních korporacích, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje. Sociální družstvo funguje na neziskovém principu. Postup založení je pak jako u jakéhokoliv jiného družstva. Družstvo musí mít nejméně tři členy (mohou to být fyzické i právnické osoby), určený název, předmět činnosti, předmět podnikání, základní členský vklad a adresu sídla. Pro založení sociálního družstva je nutné vyhotovení notářského zápisu.